po shromáždění
Amnesty International nepovažuje za pravděpodobné, že by v České republice došlo k zatčení účastníka poklidné demonstrace. Následující kapitola se věnuje tématu, jak se případně zachovat, kdyby k tomu z nějakého důvodu došlo. I v případě, že by účastník demonstrace v jejím průběhu nějakým způsobem pochybil, je dobré, aby znal svá práva.
VAŠE PRÁVA V PŘÍPADĚ ZATČENÍ
Pokud jste zatčeni, máte právo znát důvod svého zatčení a policie má povinnost vám jej sdělit. Máte také právo na přístup k obhájci co nejdříve po vašem zatčení. Před výslechem máte právo se se svým obhájcem v soukromí poradit. O svém zatčení můžete telefonicky informovat přítele nebo člena rodiny.
Obvyklé důvody zatčení:
Policie vás může zatknout mimo jiné tehdy, pokud jste se dopustili přestupku (» s. 28) a neprokázali jste svoji totožnost nebo pokud jste byli zadrženi při páchání trestného činu (» s. 34) či bezprostředně po něm.
DOBA ZADRŽENÍ
V České republice obecně platí, že vás policie může zadržet nejdéle na 48 hodin (dle čl. 8 Listiny základních práv a svobod). V případě, že jste obviněni z trestného činu a orgány činné v trestním řízení vás chtějí vzít do vazby, musí to navrhnout soudu. Soud má poté (dle § 77 trestního řádu) 24 hodin na to, aby vás vyslechl a rozhodl o tom, zda vás vezme do vazby, nebo propustí na svobodu. Uplynutí kterékoliv z těchto lhůt je důvodem pro vaše propuštění.
Do vazby můžete být vzati jen v případě, že jste velmi pravděpodobným pachatelem trestného činu. Musí také panovat riziko, že chcete uprchnout, budete se skrývat nebo že budete ovlivňovat svědky.
NA POLICEJNÍ STANICI
Po zatčení budete převezeni na policejní stanici. Policie vás musí srozumitelně informovat o vašich právech a důvodu vašeho zatčení.
Zachovejte klid a v žádném případě nepanikařte.
V případě, že budete vyslýcháni, můžete využít svého práva odmítnout vypovídat (» s. 37).
Pokud jste mladší 18 let a jste zatčeni, musí policie k výslechu přivést advokáta. Na obhájce však máte právo i tehdy, pokud jste již zletilí. Můžete požadovat jeho přítomnost při výslechu a máte právo se s ním před výslechem v soukromí poradit. Radit se s advokátem můžete i v průběhu výslechu, ne však ohledně již položené otázky ze strany policie.
POKUD CHCETE OBHÁJCE A NEMÁTE JEJ
Pokud chcete obhájce a nemáte jej, policie vám musí předložit katalog možných obhájců, na které se lze obrátit. Pokud nemáte dostatečné finanční prostředky, můžete si nechat obhájce ustanovit od České advokátní komory.
Policie vás může chtít vyfotografovat nebo vám odebrat otisky prstů či vzorek DNA. Při zatčení platí obecně zákaz sebeobviňování. Policie tedy po vás nemůže vynucovat, abyste vypovídali, přiznali se či například napsali několik slov na papír k identifikaci písma.
Pokud potřebujete léky, oznamte to policii. Pokud jste zranění, můžete požadovat, aby vás vyšetřil lékař nebo abyste byli v závažných případech převezeni do nemocnice.
ODMÍTNUTÍ SVĚDECTVÍ
Jako obviněný máte vždy právo odmítnout vypovídat. Policistům můžete jednoduše říct: „Využívám svého práva odmítnout vypovídat.“
Poznámka: Pokud například řeknete, že o daném tématu nic nevíte, že jste někde nebyli nebo že si něco nepamatujete, je to také výpověď.
Pokud jste obviněni, je strategické využít práva nevypovídat až do chvíle, než bude mít váš obhájce možnost spis prostudovat. Následně můžete s obhájcem v soukromí obsah spisu probrat. Vysvětlí vám, co je vám kladeno za vinu. Můžete pak vymyslet strategii, jak budete vypovídat při výslechu za přítomnosti obhájce.
PROČ JE DŮLEŽITÉ ODMÍTNOUT VYPOVÍDAT BEZ PŘÍTOMNOSTI OBHÁJCE?
Výpověď bez obhájce pro vás může být nevýhodná. Pokud nemáte předem promyšlenou strategii výpovědi a neznáte obsah spisu, můžete snadno a nevědomky sebe či jiné usvědčit.
Policie vám bude doporučovat, abyste vypovídali i v nepřítomnosti obhájce. Pokud jste obvinění, tak to nedělejte. Odmítnutím výpovědi nepřicházíte o právo vypovídat. Můžete tak učinit až s obhájcem.
Orgány činné v trestním řízení na vás musí hledět jako na nevinné, dokud není vynesen odsuzující rozsudek – platí presumpce neviny.
CO DĚLAT PO PROPUŠTĚNÍ?
Promluvte si o všem s lidmi, kterým důvěřujete. Možné psychické potíže berte vážně a v případě potřeby vyhledejte odbornou pomoc.
»
Pokud jste zranění, nechte se vyšetřit lékařem, který vaše poranění zdokumentuje.
»
Zapište si vše, co si pamatujete ze shromáždění i z toho, co se dělo po něm. Lidé mají tendenci některé informace časem zapomínat (» s. 41).
»
Pokud se chcete bránit proti jednání policie nebo očekáváte, že vám bude uložena pokuta, vyhledejte právní pomoc. V mnoha městech existují bezplatná právní poradenská centra. Kontaktujte je včas.
Pro komunikaci s úřady je vhodné mít zřízenou datovou schránku. Můžete takto s úřady komunikovat i v situaci, kdy nejste delší dobu na své trvalé adrese.
CO MŮŽETE DĚLAT, POKUD JSTE BYLI SVĚDKY PORUŠOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV?
Zůstaňte v klidu.
Situaci zdokumentujte písemně nebo ji natočte, aniž byste obtěžovali policii (» s. 25).
Zapište si, co všechno jste viděli včetně všech podrobností. Lidé mají tendenci časem detaily zapomínat (» s. 41).
Pokud chcete, nabídněte se druhým jako svědek a předejte jim svůj kontakt.
Můžete jim tak opravdu pomoci.
PAMĚŤOVÝ PROTOKOL
Paměťový protokol je písemný záznam určitých událostí a slouží jako paměťová pomůcka.
Napište paměťový protokol co nejdříve po události, aniž byste o ní předtím podrobně hovořili s jinými lidmi. Pokud jde o trestní či přestupkové řízení, často trvá dlouho a je obtížné si všechny informace po celou dobu pamatovat. Po delší době mívají lidé vzpomínky zkreslené.
V některých případech se stává, že na určité záležitosti můžete být dotazováni i několik let zpětně.
Paměťový protokol se snažte uchovávat v soukromí.
JAKÝM ZPŮSOBEM SE BRÁNIT?
Pokud vám bude doručeno usnesení o zahájení trestního stíhaní, lze doporučit obrátit se na obhájce, který vás bude v řízení nadále obhajovat. Je potřeba, aby do 3 dnů podal stížnost proti usnesení.
Pokud byste byli obviněni z přestupku, budete předvoláni v rámci přestupkového řízení před přestupkovou komisi v příslušné obci s rozšířenou působností. Ta bude následně o přestupku rozhodovat.
Pokud se sami chcete aktivně bránit proti postupu policie, můžete podat stížnost podle § 42d zákona o policii nebo žalobu proti nezákonnému zásahu příslušnému krajskému soudu dle § 82 soudního řádu správního. Žaloba může být o něco efektivnější, je však finančně náročnější.
V případě, že se rozhodnete podávat žalobu proti nezákonnému zásahu policie, doporučujeme, abyste si ji nechali vyhotovit od advokáta. Je nutné ji podat do dvou měsíců od doby, kdy mělo k nezákonnému zásahu dojít. V žalobě je potřeba zásah popsat, vylíčit rozhodné skutečnosti, označit důkazy a navrhnout rozhodnutí soudu. Váš paměťový protokol v tom může vašemu advokátovi významně pomoci.
OBRANA PROTI ROZHODNUTÍ O PŘESTUPKU
OBRANA PROTI ZÁKAZU SHROMÁŽDĚNÍ
Pokud místní úřady vaše shromáždění zakáží, máte právo podat proti tomuto rozhodnutí žalobu k příslušnému krajskému soudu. Žalobu můžete podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí o zákazu demonstrace. Pokud žalobu podáte, musí o ní soud rozhodnout do 3 pracovních dnů od jejího doručení. Jde o poměrně rychlou a efektivní obranu, která zajišťuje, že se případné shromáždění stihne v původním čase realizovat.